Eeska poekladova prace

Úkolem pøekladatele je velmi dùle¾itá a nesmírnì zodpovìdná práce, proto¾e pøekladatel musí mezi tìmito dvìma pøedmìty projít významem vyjádøení jednoho z nich ve druhém bodì. To, co se dìje uvnitø, nesmí být opakovanì øeèeno, co bylo øeèeno, ale spí¹e vyjadøovat smysl, obsah, podstatu výrazu a pak je vysoko. Taková ¹kola je obrovským místem v komunikaci kromì porozumìní i poruch.

Nápoje z typù pøekladù jsou po sobì jdoucí tlumoèení. Jaké jsou tedy také pøeklady a jaké dùvìra ve své domovské vlastnosti? Zatímco mluvíme sami o sobì, pøekladatel poslouchá urèitou èást této zále¾itosti. Pak si mù¾e vzít poznámky a to má jen to, co mluvèí chce sdìlit. Kdy¾ je tento aspekt na¹í pozornosti pøijat, je úkolem pøekladatele opakovat její nápad a obsah. Jak ji¾ bylo øeèeno, není tøeba ¾ádné souèasné opakování. Vy¾aduje smysl, zásady a místo projevu, které jsou pøítomny jako osud. Po opakování si mluvèí uvìdomí svou pozornost a pøivádí je zpìt k základním funkcím. A ve skuteènosti v¹e pokraèuje systematicky, dokud se nerealizuje øeè nebo odpovìï partnera, který stále vede v domáckém stylu, zatímco jeho øeè je pøelo¾ena a publikována významné osobì.

Tento typ pøekladu má pøímé vady a nevýhody. Samozøejmostí je, ¾e je pravidelnì znièeno. Fragmenty výpovìdí. Tyto kontexty v¹ak mohou pøitahovat urèitou pozornost a pøipravit se na prohlá¹ení. Pøevedením èásti èlánku mù¾ete snadno rozptýlit, nìco zapomenout nebo jednodu¹e vyøadit z bìhu. Ka¾dý mù¾e vidìt v¹echno a komunikace se zachová.